K zamyšlení

10 rad o dětech, které dala jedna maminka své dospělé dceři:

1) když mají strach ... obejmi je

2) když brečí ... dej jim pusu

3) když mluví ... poslouchej

4) když se ptají ... odpovídej

5) nech je zkoumat ... špína se vypere

6) když budeš říkat prosím a děkuji, budou to říkat také

7) užívej si každý okamžik, čas velmi rychle utíká

8) pořádku nauč hrou

9) buď jim příkladem

10) DODRŽUJ SVÉ SLIBY

 

Ze života: Poté, co malý chlapec neposlechl svou matku, řekla mu: „Dávám ti na zadek, protože tě miluji.“ Chlapec v slzách odpověděl: „Kdybych tak byl dost velký na to, abych ti tvou lásku vrátil.-)“

 

Budu-li dům udržovat bez poskvrny a bez smítka prachu,
budou-li všechny košile naškrobené a všechny ponožky zářivě bílé,
ale nebudu své rodině dávat lásku, budu pouhou ženou v domácnosti.
 

Budu-li vařit zdravá jídla, připravovat chutné svačiny a chystat
lahůdkové večeře na nádherně prostřených stolech,
ale nebudu své rodině dávat lásku, budu jen kuchařkou.
 

Ušiji-li nádherné záclony, bude-li naše povlečení ladit s tapetami,
ale nebudu-li dávat lásku lidem, kteří v takovém domě bydlí,
budu jen návrhářkou interiérů.
 

Láska odkládá prachovku,
aby objala dítě.

Láska poplácává po zádech,
políbí poškrábané kolínko, zaváže poraněný loket.

Láska vybarvuje omalovánky, čte pohádky,
hraje na kovboje a Indiány, naslouchá nekonečným příběhům.

Láska je trpělivá a laskavá,
přestože je unavená.

Láska nezávidí sousedům dítě, které nikdy nezlobí,
a nepyšní se, pokud zrovna nezlobí naše dítě.
 

Láska na děti nekřičí a netluče je, ale kázní s rozvahou.
 

Vař, uklízej a miluj.
Největší z toho je ale láska.

 

EXISTUJÍ DVA TYPY MAMINEK:

MAMINKY DOKONALÉ A MAMINKY OPRAVDOVÉ. DOKONALÉ MAMINKY SE STÁLE USMÍVAJÍ, MAJÍ V DOMÁCNOSTI VŽDY POŘÁDEK A NIKDY NEZVYŠUJÍ HLAS.

OPRAVDOVÉ MAMINKY NOSÍ TRIČKA ZABRINDANÁ OD KAŠE, ZAČNOU DĚLAT JEDNU VĚC A NIKDY JI NEDOKONČÍ, ZTRÁCEJÍ TRPĚLIVOST A NĚKDY KŘIČÍ...

 

Srdce ženy

 

Když Pán Bůh tvořil ženu, objevil se při něm anděl a ptal se ho:

 „ Proč se tímto stvořením zabýváš tak dlouho?“

Pán Bůh mu odpověděl: „Viděl jsi její popis? Musí být kompletně omyvatelná, ale ne plastická, musí mít 200 pohyblivých částí, všechny nahraditelné, musí fungovat na kávě a zbytcích, musí mít klín, který udrží najednou dvě děti a který zmizí, když se postaví, musí mít polibek, co vyléčí cokoliv od odřeného kolena až po zlomené srdce, a musí mít 6 párů rukou“

Anděl byl ohromen: „Šest párů  rukou? To přece není možné!“

Pán Bůh zareagoval: „Ale problémem nejsou ruce. Jsou to tři páry očí, které musí matky mít.“ „A to jen na základním modelu? Nevěřil anděl.“

Pán Bůh přikývl: „Hm, jedním párem oči vidí přes zavřené dveře a ptá se dětí, co dělají, i přesto, že to ví. Další pár vzadu na hlavě je na to, aby viděla, co potřebuje vidět, i když si nikdo nemyslí, že to dokáže. No a třetí pár je tu vpředu na hlavě. Ty jsou určené pro plačící dítě, kterému řekne, že mu rozumí, má ho ráda a to bez jediného slova.“

Anděl se pokusil Pána Boha zastavit. „To je příliš mnoho práce na jeden den, počkej alespoň do zítřka, pak to dokončíš.“

„To nemůžu,“ zaprotestoval Pán Bůh. „Jsem už tak blízko k dokončení tohoto stvoření, které je tak blízko mému srdci. Ona už léčí sama sebe, krmí rodinu, dokáže dostat do vany vzpírající se dítě…“

Anděl přistoupil blíž a dotkl se ženy. „Ale utvořil jsi jí takovou měkkou…“

„Ano, je měkká,“ souhlasil Pán Bůh, „ale taktéž je tvrdá a  neochvějná. Nemáš ponětí, v čem musí vytrvat nebo co úspěšně završit.“

„Bude schopná i myslet?“ Ptal se anděl.

Pán Bůh odpověděl: „Nejen že bude schopná myslet, ale bude schopná i odůvodňovat a vyjednávat, řešit spory, urovnávat nedorozumění.“

Anděl si potom něčeho všiml. Dotkl se ženiny tváře.

„Ale, Mistře, tady máš nějakou vadu materiálu, trochu ti promoká. Říkal jsem Ti, že máš příliš velké požadavky.“

„To není promoknutí. To je slza.“

„K čemu je slza?“ Zeptal se anděl. „Slza je její způsob, jak vyjádřit radost, smutek, bolest, samotu, žal, pocit hrdosti a také dojetí.“

Anděl byl ohromen. „Ty jsi génius, Pane, myslel jsi opravdu na všechno…“

Ženy mají sílu, co uchvátí muže. Nosí děti, nosí utrpení, nosí starosti, ale přitom drží pohromadě štěstí, lásku a radost.

Usmívají se, když se jim chce křičet, Zpívají, když je jim do pláče, Pláčou, když jsou šťastné a smějí se, i když jsou vyčerpané. Bojují za všechno, čemu věří, postaví se proti nespravedlnosti. Neberou Ne, jako odpověď, když věří v lepší řešení. Nepotřebují nové boty, aby je mohly mít jejich děti. Jdou k lékaři s ustaranou přítelkyni. Milují bez podmínek, jsou silné, i když si myslí, že už jim žádná síla nezbyla. Ženy jsou různé, některé umí řídit, létat, chodit, běhat, některé mají dar těšit zraněná srdce, povzbudit, když to potřebuješ, dát najevo svůj zájem…Ženy toho dělají mnohem víc, než rodí děti. Nosí radost a naději, Nabízejí soucit a přátelství. Ženy toho dokážou mnoho říct a mnoho darovat…

Je krásné, že jsi to právě ty, koho Pán Bůh vytvořil k tomuto nádhernému, i když mnohdy také těžkému úkolu! Nezapomeň, jsi vzácná a jsi blízko Stvořitelovu srdci. On ti vždycky rozumí.

 

MODLITBA MATKY


Pro nezamhouřené noci
dej mi, Pane, sílu
pro uspěchaná rána
dej mi, Pane, trpělivost
pro stále stejné dny
dej mi, Pane, vděčnost
pro mé ukřičené děti
dej mi, Pane, radost
pro mého unaveného muže
dej mi, Pane, lásku
a pro mé sobecké srdce
dej mi, prosím, pokoru
ať smím být
tvým nástrojem pokoje.

 

MODLITBA MANŽELŮ


Děkujeme ti Bože, že jsi každého z nás stvořil.
Děkujeme ti, že jsi nás dva přivedl k sobě.
Je to dar, že smíme spolu žít.
Je to krásné, když vidíme,
jak se můžeme vzájemně doplňovat.
Dej, ať skutečnost, že jsme každý jiný
není pro nás kamenem úrazu,
ale mostem
k hlubšímu spojení se navzájem,
jednoho s druhým,
jednoho pro druhého.
Pane, buď při nás v loďce našeho partnerského vztahu.
Buď při nás ve vlnách, bouřích i v klidných vodách.
S tebou se odvážíme plout oceánem našeho života.
Buď s námi u kormidla a pomoz nám,
abychom pluli správným směrem,
který nás povede k sobě, k lidem a k tobě.
Amen.

 

Ke dni matek:

Dopis matky pro dceru:

„Má drahá holčičko, v těchto dnech, kdy vidíš, jak stárnu..., bych tě chtěla poprosit, abys byla trpělivá, a především, aby ses pokusila porozumět tomu, čím si procházím. Pokud při našem rozhovoru opakuji tisíckrát tu samou věc, nepřerušuj mě prosím slovy „Vždyť jsi mi to říkala před chvíli“…jen mě prosím poslouchej. Pokus si vzpomenout na časy, kdy jsi byla malá a já ti mohla číst každou noc tu samou pohádku před spaním. Když se nechci jít koupat, nebuď zlá a nebraň mi. Vzpomínáš si, jak jsem se musela honit za tebou, když ses vymlouvala, abych tě přiměla se osprchovat, když jsi byla ještě malá? Když vidíš, jak jsem ignorující vůči novým technologiím, dej mi prosím čas, abych se s tím naučila pracovat, a nedívej se na mě tím svým způsobem… pamatuj, zlatíčko, že jsem tě trpělivě učila dělat mnoho věcí jako slušně jíst, oblékat se, česat si vlasy a vypořádávat se každý den s životními zkouškami…

V tomto období, kdy vidíš, jak stárnu, tě žádám, abys byla trpělivá a aby ses hlavně pokusila porozumět, čím si procházím. Pokud někdy ztratím nit a nevím, o čem jsem mluvila, dej mi prosím čas, abych si mohla vzpomenout, a pokud to nedokážu, nebuď nervózní, netrpělivá ani arogantní. Jen věz ve svém srdci, že nejdůležitější věcí je pro mě být s tebou. A když mi mé staré, unavené nohy nedovolují, abych se pohybovala tak rychle jako dříve, podej mi svou ruku stejným způsobem, jakým jsem ti já podávala tu svou, když ses poprvé učila chodit.

Až přijde můj čas, nebuď smutná… jen buď se mnou a rozuměj mi, až se dostanu na konec svého života s láskou. Budu opatrovat a děkovat za ten dar času a radosti, které jsme spolu mohly sdílet. S velkým úsměvem a ohromnou láskou, kterou jsem pro tebe vždy měla, chci jen prostě říct, že tě miluji… má milá dcerko.“

 

Až někdy budeš mít pocit, že Bůh s Tebou nic nesvede, vzpomeň si, že…

Noe se občas opil do němoty.
Abrahám byl už příliš starý.
Sára byla neplodná.
Izák byl přehnaně důvěřivý.
Jákob byl úskočný.
Lea byla ošklivá.
Josef Egyptský prožil těžkou šikanu.
Mojžíš měl zranění z dětství a byl agresivní.
Gedeon měl strach a chtěl utéct.
Samson byl rozmazlený fracek, který nedbal na dobré rady.
Ráchab byla prostitutka.
Jeremiáš a Timotej byli příliš mladí.
David měl na kontě cizoložství a úkladnou vraždu.
Jonáš utekl před Hospodinem a svým posláním.
Noemi byla vdova.
Jób přišel o rodinu, o majetek a propadl depresi.
Jan Křitel byl bezdomovec a pojídal hmyz.
Svatý Josef neměl mariánskou úctu, protože chtěl poslat Marii pryč.
Panna Maria místy nechápala, jak to Pán Bůh myslel.
Ježíš v pubertě utekl rodičům a ještě se divil, co mají za problém.
Apoštolové usínali při modlitbě.
Petr se vytahoval – a pak zapřel Krista.
Marta byla tak trochu workoholička.
Její sestra Marie zas nebyla zrovna dvakrát akční.
Marie z Magdaly byla prostitutka a ještě k tomu posedlá.
Samařská žena byla několikrát rozvedená a žila „na hromádce“.
Zacheus byl malý, zakomplexováný a živil se daňovými podvody.
Pavel byl cholerik a občas si neviděl do pusy.
Timotej míval žaludeční potíže a musel pít víno.
První svatořečený byl zločinec po pravici.

Tak se nelekni, kdyby Pán počítal i s Tebou…